Jelikož reportážní literatura a zejména ta polská je žánr, který čtu úplně nejčastěji, tak jsem nemohl nepoznat jméno Kapuściński. Když jsem si přečetl jeho
Impérium, tak jsem si ho hodně oblíbil. Ale v ČR ho málokdo vnímá jako velké a světové jméno. A přitom je to možná nejznámější a nejvydávanější spisovatel z oblasti zemí bývalého východního bloku, kteří psali po druhé světové válce.
— Domosławski je přítel a jeden z žáků Kapuścińského a přesto se odhodlal v knize zmínit i negativní kontroverzní stránky svého vzoru a učitele. Díky tomu sklidila kniha velkou kritiku. V Polsku má RK podobné postavení jako Karel Gott v ČR. Podobně jako zejména po jeho skonu byl každý, kdo se i jen zmínil třeba o Antichartě, byl davem jeho nekritických adorantů téměř ukřižován.
— Autor poctivě mapuje život RK od jeho dětství na nejvýchodnější výspě Polska až po jeho poslední dny. Je pravda, že jako cizinec jsem se trošku občas ztrácel v líčení různých bojů a půtek v rámci polských komunistů. Když jsem se dozvěděl, že na první reportážní cestu mimo východní blok vyrazil téměř bez znalosti nejen místního jazyka ale dokonce bez znalosti angličtiny a místních reálií.
— Na životě RK je trošku vidět i tragedie Východní Evropy v minulém století. Zažil i napadení Polska Rudou armádou a jeho otec se vyhnul odvlečení do gulagu či kulce jen o pár hodin a podařilo se mu s celou rodinou utéct do nacisty okupované části Polska. Pak je trošku smutné, že s po válce nadšeně a dobrovolně velice angažoval v komunistické straně. Vydržel v ní opravdu dlouho.
— Celý svůj život a to i po pádu komunismu byl RK velmi nalevo a fascinovali ho všechny druhy levicových teroristů a často i diktátorů. Chápu, že musel aby mohl cestovat dělat spousty kompromisů, překvapilo mne, že na něho vyplavalo, že mu neděl takový problém si něco přibarvit nebo dokonce úplně vymyslet. I jeho osobnost byla hodně komplikovaná a to včetně vztahu k ženám.
— Ale přes spoustu těch chyb a pomýlení je to nezpochybnitelně velký reportér a jeho knihy jsou výborné. Každopádně pokud jste přečetli alespoň pár reportážních knih a nemusely to být ani od RK, pak si tuto knihu přečtěte. Pro fanoušky RK a polské reportáže je to povinnost. A já si určitě ještě přečtu minimálně Šáhišáha.